Povídky od Annabelle

Q se seznamuje s podmínkami mise a je z toho, řekněme... vytočený. On ze sebe přece nebude dělat šaška! Budu ráda, za každý váš komentář a hvězdičku. Vím, že od první části uteklo strašně moc dlouho času, ale chci vědět, jestli to ještě někdo čte a jestli to stojí za to. :-) Q zůstal v laboratoři asi dvě hodiny. Pomáhal technikům, tedy spíše se snažil pomáhat, myšlenkami byl úplně někdo jinde. Jeho hlavou se neustále honila čtyři slova, gay klub, James a já. Celkem směšná a nepravděpodobná kombinace, která se stala smutnou skutečností, pomyslel si pousmál se Q. Rozloučil se s ostatními a vydal se do garáží ke svému autu, které vypadalo vedle všech těch SUV, Mercedesů a dalších luxusních značek jako pěst na oko. Ale modrý Mini Cooper s černou střechou byl vždy jeho sen. Cesta domů byla vzhledem k londýnské dopravě trošku náročná, ale to je ostatně vždy. Nenáviděl zácpy a zbrklé řidiče, kterých byl Londýn v tuhle dobu bohužel plný. Když úspěšně zaparkoval u svého bytu, se smíchem si pomy...

Opět se do po dlouhé době hlásím alespoň malým drabblem. VŠ mě už po dvou týdnech zcela vyčerpává. Výuka do 20:45 s následným dojezdem domů ve 22:15 mě ničí, ale dám to :-). Alespoň o svůj volný den se snažím psát a něco přidat. Tentokrát jsem se nechala inspirovat filmy a komixy Sin City. Takový malý pohled do hříšné duše jedné hříšně ženy v jednom hříšném městě. Snad se vám bude líbit. 15+ možná i 18+ Tohle město smrdí jako tejden stará mrtvola. Tohle město je prohnilý a plný ztroskotanců, vyvrhelů a těch nejhorších kreatur co tenhle posranej svět zná. Tohle město je odporný a zvrácený a možná proto ho tak moc miluju. Jako pavouk lákám oběť do sítě. Tou sítí je mé tělo. Někdo se chytne, jako vždycky. Když mě pak za barem šoustá, stále myslím na svý město. Když přiráží jako šílenej, sleduju ty krásný smradlavý ulice. Když se s výkřikem udělá a já do něj v tu samou chvíli vpálím kulku, musím se usmát, protože vím, že tohle starý město mě nikdy nezradí.