Tučňákova důvěra - 12. kapitola
Co k tomu dodat? Eddie je blázen! Pane jo! Už to máme dvanáctku, to je rekord. :-) Už sem trošku vkládám prvky z druhé řady, snad se vám bude kapitola líbit. :-) To, že jsem neměla vyslovovat Oswaldovo jméno, mi došlo, až když jsem viděla, jak z Edovy tváře mizí úsměv a nahrazuje ho nehezký zamračený pohled. Nepamatuji si, že bych Eddieho někdy viděla mračit se. Vždycky jsem si myslela, že to snad ani neumí. Hloupé, já vím. Každý z nás se umí mračit, i ten největší smíšek a pohodář, ale Eddie je prostě… Eddie. "Říkala jsi Oswald Cobblepot? Tučňák?" ujišťoval se Eddie pro jistotu. Lehce jsem kývla. Co jiného jsem taky měla dělat? Na výmluvy nebo mlžení je pozdě. Jsi idiot, Lucindo. "Nevíš, kdo to je, Lucindo. Jsi tu chvíli a zřejmě tě ještě nikdo neseznámil s gothamským podsvětím, což se divím, když se přátelíš s Gordonem. Tučňák je člověk, se kterým by ses rozhodně neměla stýkat a už vůbec ne od něj přijímat květiny. Je nevyzpytatelný, může ti ublížit, Lucindo, slib mi, ...