Povídky od Annabelle

Jaime zažil bolest a ponížení, ale koupel s naší Kráskou Brienne jeho momentální rozpoložení trošku zlepší. Odolá Brienne jeho šarmu? Doufám, že se vám bude povídka líbit. Leží mi v notebooku už hodně dlouho a tomu odpovídá i doba, ve které se odehrává. :-) Brienne uchopila do ruky mýdlo a slastně přivřela oči. Po tolika dnech cesty, po tolika dnes utrpení, bolesti a ponižování si konečně mohla dát teplou koupel. Její ruka s mýdlem pomalu klouzala po jejím těle a snažila se smýt všechnu zaschlou špínu. Najednou se dveře lázně otevřely a dovnitř vstoupil Králokat - Jaime Lannister. Copak od něj nemůže mít Brienne chvíli pokoj? Zadívala se na něho pohledem, který jasně značil, aby si dal odchod. Za Králokatem přicházel další muž, který Králokatovi začal pomáhat se svlékáním. "Jdi! Zvládnu to sám!" Muž váhal, ale pak poslechl. Jaime se začal neobratně svlékat. O svou pravou ruku přišel teprve nedávno a stále si na to jak fyzicky, tak psychicky nemohl zvyknout. Už nebude ten siln...

Já prostě miluju tenhle pár a především miluju Joraha, který by pro svou Khaleesi udělal cokoliv, ale ona si toho neváží, on je pro ni... nic než rádce. Double drabble o Jorahových pocitech a zážitcích s Dany. Miloval ji, miloval Khaleesi a vůbec mu nevadilo, že by mohl být jejím otcem, ne-li dědečkem. Jorah Mormont miloval Daenerys z rodu Targeryenů od té doby, kdy ji poprvé spatřil. Když se ta mladá dívka s krásnými stříbrnými vlasy objevila v táboře Khala Droga, nemohl z ní spustit oči. Byla naprosto okouzlující, ale byla Drogova, byla žena krále Dothraků. Ani to Jorahovi nezabránilo, aby po dívce toužil a aby jí byl stále na blízku. Sledoval, jak se z bojácné dívky, která byla pod vlivem svého bratra, stávala silná a statečná žena, která se nebála nikoho a ničeho. Vzepřela se bratrovi, získala si respekt, jedla syrové maso a čekala Khalova syna. Jorah byl ten, kdo ji zachránil před otravou. Jorah byl s ní, když její manžel korunoval zlatou korunou jejího bratra a tím ji navždy zbav...

Strašně se omlouvám za ty prodlevy mezi jednotlivými kapitolami. Mám toho ale teď plno. Chodím na brigádu vydělat si nějaké peníze, pomáhám doma (momentálně malujeme :-D ) a navíc jsem měla nervy z toho, jestli mě přijmou na VŠ. Ale můžu vám slavnostně oznámit, že 9. 9. mě čeká zápis na ČZU. :-) Teď trošku něco ke kapitole. Je fakt nudná :-D, ale nějak se musíme dostat přes to Bellino zranění, takže je to nudná kapitola na ošetřovně. Nevím, jak dlouho jsem byla mimo. Probudila jsem se na ošetřovně, sakra, jak já nesnáším ten pach dezinfekce a bílou barvu všude kolem. Noha mě trošku bolela, ale nebylo to hrozné. Vedle mé postele seděl na židli Tony a v rohu seděl v křesle Loki, který mě upřeně sledoval. Všimla jsem si, že má kolem zápěstí nějaký blikající náramek. Fury už asi splnil svůj slib o sledování. "Ahoj, Šípková Růženko, jak je?" zeptal se vesele Tony a mrkl na mě. I přesto, v jaké jsem byla situaci, jsem se pousmála. "Lépe, než vypadám." Snažila jsem se znít...