Kráska a Králokat - Brienne z Tarthu /Jaime Lannister

https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSKByQON2OrwTPCVSmiDrhOgCi6TdlCPsmTcdFVq3MjH3b6_CjQ


Jaime zažil bolest a ponížení, ale koupel s naší Kráskou Brienne jeho momentální rozpoložení trošku zlepší. Odolá Brienne jeho šarmu?

Doufám, že se vám bude povídka líbit. Leží mi v notebooku už hodně dlouho a tomu odpovídá i doba, ve které se odehrává. :-)



Brienne uchopila do ruky mýdlo a slastně přivřela oči. Po tolika dnech cesty, po tolika dnes utrpení, bolesti a ponižování si konečně mohla dát teplou koupel. Její ruka s mýdlem pomalu klouzala po jejím těle a snažila se smýt všechnu zaschlou špínu.

Najednou se dveře lázně otevřely a dovnitř vstoupil Králokat - Jaime Lannister. Copak od něj nemůže mít Brienne chvíli pokoj? Zadívala se na něho pohledem, který jasně značil, aby si dal odchod. Za Králokatem přicházel další muž, který Králokatovi začal pomáhat se svlékáním.

"Jdi! Zvládnu to sám!"

Muž váhal, ale pak poslechl. Jaime se začal neobratně svlékat. O svou pravou ruku přišel teprve nedávno a stále si na to jak fyzicky, tak psychicky nemohl zvyknout. Už nebude ten silný, mrštný a neporazitelný Králokat. Muž, který celý život bojuje pravou rukou, se těžko naučí bojovat levou. Brienne nevěděla, jestli má Jaimeho litovat. Byl to hajzl, o tom není pochyb, ale až takové utrpení si možná nezasloužil.

Jaimeho košile i kalhoty spadly k zemi.

"Co to děláš, Králokate?!" vyjekla Brienne, když se Jaime začal blížit k jejímu bazénku.

"Co by? Jdu se vykoupat, už pěkně smrdím a ta zaschlá špína štípe."

Králokat pomalu vlezl k Brienne. Ačkoliv byl bazének velký pro oba, možná i pro tři, Brienne se stáhla až na druhý kraj.

"Nebo, nemám zájem, ženy jako ty mě nepřitahují."

Jinou ženu by to urazilo, ale Brienne si oddychla.

"Víš, chtěl bych se ti omluvit. Vím, že jsem ti řekl spoustu ošklivých řečí a ty… moc jsi mi pomohla. Tenkrát večer u toho ohně mi tvá slova pomohla. Měla jsi pravdu. To moje zmrzačení si zaslouží pomstu."

Brienne na Králokata ohromeně zírala. Tohle od něj nečekala. Vždy byl na ní hrubý a smál se jejímu vzhledu. Vždy nad tím jenom mávla rukou, protože mužů co se jí posmívali, byla hromada a Brienne si na to už zvykla a omluvu nečekala. Možná, že Králokat se díky tomu zmrzačení opravdu změnil. Teď je řada na ní, on první začal se smírem.

"Řekla jsem pouze jenom to, co bych udělala sama. Ale i já bych ti měla poděkovat. Lhal jsi kvůli mně a díky tvé lži jsi mě zachránil před znásilněním a sobě jsi uškodil."

"Doteď nevím, proč jsem to udělal. Možná protože jsi ten nejčestnější a nejoddanější rytíř, kterého jsem kdy potkal," usmál se Jaime.

"Díky," šeptla Brienne a lehce se pousmála. Ocenění ji potěšilo, i když bylo od Králokata. "Nemáš ponětí, co s námi teď bude?" zeptala se po chvíli.

"Mají strach z mého otce. Nezabijí nás, odvezou nás za tučné výkupné k mému otci."

"Tebe. Tebe odvezou, mě si tu nechají. Už s tím počítám. Vargo mi každý den nezapomíná připomenout, že budu jeho hračka."

"Opravdu si myslíš, že tě tu nechám?" pousmál se Jaime a přisunul se k Brienne. "Lhal jsem. Lhal jsem ti, když jsem říkal, že nemám zájem. Po tolika dnech bez šoustání vážně zájem mám."
Brienne okamžitě vystřelila na nohy. "O nic se nepokoušej, Králokate!"

"No, tímhle mi moc nepomáháš," usmál se Jaime a pohledem přejel po těle rytířky. Musel uznat, že její tvary celkem ujdou. Celý den chodí v těžkém brnění, chová se jako muž, zabijí pouhým mávnutím meče, ale stále je pěkná.

Kráska Brienne, jako ji posměšně nazývali, okamžitě zkřížila ruce na prsou.

"No, nezakryla jsi to nejdůležitější," pousmál se Jaime a jeho oči sklouzly do dívčina klína. "Víš, možná umřeme, ne hned, ne tady, ale při cestě do Králova přístaviště se může stát cokoliv. Neříkej mi, že chceš umřít jako panna? Já nechci umřít bez toho, abych si alespoň jednou ještě pořádně nezašukal. Mohla by ses slitovat nad ubohým mrzákem."

"Tohle odmítám poslouchat!" vyjekla Brienne a vylézala z bazénku.

"Fajn, jak chceš," pokrčil Králokat rameny. "Vždycky jsem si myslel, že ty z ničeho strach nemáš, ale asi jsem se mýlil."

Brienne se opatrně do bazénku vrátila. "Nemám strach! Jenom nechci aby…"

"Aby ti to udělal Králokat? Uznej, jsem lepší já, než Vargo."

Brienne Jaimeho pozorně sledovala. Nikdy nepřemýšlela o mužích a milování. Celý život ji záleželo jenom na své službě a oddanosti svým pánům. Navíc, nikdo ji nikdy nechtěl. Všichni se jí smáli, pro všechny byla Kráska Brienne.

Jaime byl pohledný, velice pohledný, to ano. Ani to ovšem Brenninu hrdost nedokázalo obměkčit, bylo rozhodnuto-. Rychle vylezla z koupele a dala se oblékání.

"No, zkusit jsem to musel, to uznej sama," zasmál se Jaime, vzal do ruky mýdlo a dál už se věnoval jenom koupeli.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Embrace of Madness - 14. kapitola

Embrace of Madness - 11. kapitola

Embrace of Madness - 12. kapitola