Embrace of Madness - 17. kapitola

Nečekané střetnutí a možná záchrana Gothamu na dosah.

---

Dojeli na konec města ke starým opuštěným továrnám. Dříve to tu bylo takovým centrem průmyslu Gothamu. Tedy, alespoň ji o tom otec vyprávěl. Celé to tu zaniklo jak jinak, než kvůli mafii a s ní souvisejícím nárůstem kriminality. Naštěstí tu v té době pro lidi byla jako vždy Wayne Enterprises a alespoň části lidí byla poskytnuta nějaká práce. Jeremiah vystoupil z auta. Barbaru vytáhl jeho poskok z druhé strany.

"Nepokoušej se dělat problémy, Barbaro, Alfred ještě není připravený na další kolo," řekl s úsměvem Jeremiah a nabídl Barbaře rámě. Barbara odvrátila hlavu. "Co jsem ti říkal?!" Barbara si tiše povzdechla a jeho rámě přijala.

Jeremiah ji pomalu vedl do továrny, kde si zjevně udělal svou skrýš. "Nebylo hezké, cos řekla," řekl cestou.

"Co myslíš?"

"To, že jsem zemřel. Já jsem přece nezemřel, vylepšil jsem se, prošel jsem evolucí."

"Říkej si tomu, jak chceš. Ale Jeremiah Valeska je pryč a teď jsi tu jen ty… Monstrum."

Jeremiah se zasmál. "Monstrum, ale no tak. Jerome byl monstrum, já jsem…"

"Řekni umělec a dál pokoušej moji trpělivost."

Jeremiah se znovu zasmál. "Chtěl jsem říct spíše… budovatel."

"To je to samé," prskla Barbara a vysloužila si Jeremiahův úsměv.

Pomalu došli po schodech do suterénu budovy. Šokem pro Barbaru bylo to, že tam na ně čekali Oswald Cobblepot, Barbara Keanová, sestra Thea Galavana Tabitha a Butch Gilzean. Uprostřed místnosti byl spoutaný jeden z Jeremiahových lidí, což Barbara poznala z jeho oblečení a líčení. V rukách nedobrovolně držel jádro bomby, které mu přilepili lepící páskou, kterou mu přilepili i granát v jeho ústech.

"Pane Cobblepote, copak vás sem přivádí? A to je bombové jádro, co má můj oblíbený žonglér přilepené k rukám? A je to snad granát v jeho ústech?"

Jeremiah se snažil nevypadat, a především neznít překvapeně, ale Barbara věděla, že tohle samozřejmě nečekal. Oswald byl prostě muž činu, což už mnohokrát tomuto městu dokázal. Barbara se lehce pousmála.

Oswald sjel Barbaru podivným pohledem a poté zaměřil svůj zrak na Jeremiaha. Široce se usmál. "Ano, přesně jak říkáte, pane Valesko. Jádro v rukách a granát v ústech vašeho oblíbeného žongléra, který byl tak moc hodný a seznámil nás s vaším plánem. No a co chci? Řekněme takových… padesát milionů dolarů. Víme, že jste dal starostovi šest hodin na evakuaci, což je nemožné. Nechte je koupit si další hodinu. Pro starostu budou takové peníze maličkost."

"Hm. Já z toho vyjdu jako padouch a vy jako ti hodní a také bohatí."

"Přesně tak," řekl Oswald s úsměvem. Ostatní se drželi stranou, což Barbaru docela překvapilo, ale na druhou stranu zase chápala, že Oswald je přece jen zkušenější nechtějí Jeremiaha dráždit.

"Hm, dobrá. Dostanete padesát milionů a já dostanu zpět to jádro."

"Platí, pane Valesko."

Jeremiah vytáhl z kapsy mobil a odešel stranou. Barbaru nechal samotnou se dvěma poskoky. Barbara udělala pár nenápadných kroků vpřed a poslouchala, co si Oswald a ostatní povídají. Ačkoliv se snažili být potichu, Barbara Keanová v tom nikdy nebyla moc dobrá.

"To je šílené? Jak to chceš udělat? Zabít ho a zachránit Gotham? Ani já nejsem tak šílená."

Věděla, že Oswald není takový hajzl, aby nechal Gotham padnout. To už dokázal několikrát, naposledy nedávno, když i přes velké nebezpečí zradil Jeroma a jenom díky němu se z obyvatel Gothamu nestali šílenci. O Oswaldových pohnutkách tedy nepochybovala, ale Jeremiah měl určitě něco za lubem. Pokud je v něm něco z Jeroma a jako, že určitě je, nic jim nedá a určitě je zabije a bude mu stoprocentně jedno, že při to zemřel i jeho oblíbený žonglér, který asi svou prořízlou pusou ztratil na oblibě.

Barbara lehce nehty zaťukala na kovovou trubku, čímž získala jejich pozornost.

"Utečte," zašeptala tiše, ale zároveň tak, aby ji slyšeli. "Běžte." Hlavou pokynula ke dveřím za nimi, ale to už se Jeremiah vrátil k ní. Lehce kývl hlavou a dva muži táhli Barbaru dozadu.

"Starosta mi nevyhoví," povzdychl si hraně a udělal pár kroků dozadu k Barbarě. "No, vždyky je mít potřeba v záloze náhradní plán, že ano?"

Jeremiah najednou zpoza jedné bedny vytáhl bazuku a vystřelil přímo na svého žongléra.