Embrace of Madness - 27. kapitola

Jeremiah potřebuje spojence a naneštěstí je Gotham plný padouchů, kteří touží po krvi a chaosu.

---

Barbara chvíli ještě zírala na dveře, kterými odešel Jeremiah a nakonec se začala oblékat. Naštěstí ji nepřipravil nějaké pompézní šaty, ale černé džíny a fialové tričko s dlouhými rukávy. Spodní prádlo bylo také fialové a Barbara raději ani nechtěla vědět, jak zjistil její velikost, protože ji vše padlo jako ulité.

Jeremiah ji tu ale nenechal nic na to, aby se alespoň trošku upravila. V koupelně hřeben nebyl a by si stoprocentně jistá, že její vlasy musí vypadat hrozně. Ale, nad čím to tu vlastně sakra přemýšlela? Nad svými vlasy? Nad tím, jak vypadá? Ubohost, hloupost! Pochybovala, že Jeremiahovi hosty bude její vzhled zajímat, protože nezajímal už ani jí samotnou.

Jeremiah znovu vešel dovnitř a usmál se. "Jsem rád, že ti vše padlo. Sluší ti to. Pojď, hosté čekají."

Barbara mu chtěla opět nějak odseknout, ale raději to neudělala. Nechtěla, aby zase kvůli němu dostala další amok a přestala se znovu ovládat. To by Jeremiaha jistě potěšilo. Proto se tedy vydala poslušně za Jeremiahem, který ji vedl chodbou až do obrovského proskleného obývacího pokoje, kde uprostřed místnosti čekaly samotné špičky gothamských padouchů.

Firefly, Scarecrow, Mr. Freeze a Jervis Tetch sborovně sjeli Barbaru podivným pohledem.

Barbara jim odpověděla zamračeným pohledem. Jeremiah opravdu nezahálel a svolal ty nejhorší, no i když i oni spolupracovali s Jeromem a nebylo mu to nic platné, to si Jeremiah asi tak úplně neuvědomoval, asi to bude tím, že je zoufalý z předešlého neúspěchu a chytá se každého stébla.

Barbara moc dobře znala zločiny a životy těchto lidí, kteří před ní stáli, a to nejen ze stránek novin, ale také z Jimova vyprávění a opravdu nic hezkého to nebylo. Každý měl nějaký svůj bol a trápení, stejně jako ona, ale oni si vybrali cestu zločinu jako cestu pomsty, což Barbara nechápala a ani pochopit nechtěla.

"Jistě ti naše hosty nemusím představovat."

"To skutečně nemusíš."

Jeremiah se pousmál. "Jejich pověst je předchází, že?"

"To jistě. Muž, který zneužíval svou sestru, kluk, který se zcvoknul, protože si z něj jeho otec udělal pokusného králíka, holka, která chtěla utéct ze spárů svých svinských bratrů a stala se ještě větší sviní a muž, který chtěl zachránit svou ženu, která nakonec raději zvolila smrt, než aby se musela dívat na to, co se z jejího milovaného manžela stalo. Ano, skutečně je jejich pověst předchází."

Z Barbařiných slov ironie přímo čišela a Jeremiahovi hosté na to nereagovali zrovna dobře. Zejména Firefly, tedy Bridgit, která se zamračila a rukou sklouzla ke své ohnivé zbrani. Zjevně asi Barbaře nemohla odpustit to, jak ji naposledy, tak rychle složila před zraky celého Gothamu.

Jervis se tvářil ohromeně. Jeho ústa se vytvarovala do ohromeného němého Ó a Barbara se nad tím pousmála. Viktor se tvářil stále ledově chladně a Scarecrow měl obličej schovaný pod maskou, tak Barbara nedokázala odhadnout, jak ho ten její projev zasáhl či nezasáhl.

Jonathanův osud ji tenkrát docela zasáhl, protože byl jen o pár let starší než ona a jeho otec mu tolik ublížil, ale skutečně nečekala, že se z něj stane tohle.

Jeremiah se začal hlasitě smát a tleskat. "Bravo! Bravo! Ta tvoje upřímnost a přímočarost je tak dokonalá, Barbaro. Naši hosté možná tak úplně nesouhlasí, ale to bylo skvělé."

"Dobře, můžu už zase jít do pokoje nebo mě laskavě necháš jít na policii?"

Jeremiah se opět začal smát. "Ty dnes perlíš, královno. Ne, ne, ne. Nepůjdeš nikam, čeká nás společná snídaně, která bude tvojí přítomnosti dobře okořeněná. Tak jdeme!" řekl Jeremiah nadšeně a šel zjevně do jídelny.

Barbara sledovala jeho mizející záda a zamračila se. Snídaně s takovými odpornými a zlými lidmi bylo něco, po čem opravdu netoužila, když se ale otočila k odchodu do jejího pokoje, málem se srazila se Scarecrowem, který stál těsně za ní, což ji donutilo se otočit směrem do jídelny a pořádně přidat do kroku.