Lhářka a zvíře 2. část
Caliban je pro obyvatele Londýna něco děsivého a odporného, přitom je to lidská bytost toužící po trošce citu. Jedna noc ovšem naprosto změní jeho život. Pozná, že ne každý člověk musí být krutý a ne každému musí připadat odporný. Druhá a závěřečná část povídky o Frankensteinově monstru a jeho nečekané společnici. Přeji příjemné počtení. Je tam snad nejdelší monolog, který jsem kdy napsala. :) Eva znovu vklouzla do jeho rámě a vydali se na cestu. Dále už šli v tichosti. Ani jeden z nich nevěděl, co říct. Jejich předchozí rozhovor byl tak upřímný, až je to oba zarazilo. Eva byla vždy upřímná, svá a zbrklá. Obvykle dříve mluvila, než myslela, ale nikdy nikomu neřekla to, co Calibanovi. Vlastně její upřímná slova ještě nikdy nebyla tak milá. Například když řekla své tetě, že v novém kožichu vypadá jako skunk, nebo že se vidí v pleši svého strýčka. Otec ji pak za to vyhuboval, ale Eva se svou upřímností zkrátka přestat nedokázala. Tuhle svou vlastnost měla i neměla ráda. Někdy se to opravd...