Tučňákova důvěra - 8. kapitola

Fish provokuje a Oswald je na prášky. Opravdu by dokázal zabít svého nepřítele před zraky hostů restaurace?

---

Tohle video je naprosto božsky šílené. :-D Líbí se mi jako taková znělka k povídce :-D

Jim mi o téhle podivné postavě gothamského podsvětí vyprávěl. Drzá, krutá žena, která si jde za svým cílem a nebojí se jít i přes mrtvoly, ale to se v Gothamu nebojí asi nikdo. Chtěla nechat zabít i Oswalda, měl to udělat Jim, ale nemohl a tím vzniklo mezi ním a Oswaldem to podivné přátelství a mezi Oswaldem a Fish nenávist až za hrob.

Fish se posadila k našemu stolu. Detailně jsem si ji prohlédla. Černoška ve středních letech, s krátkými vlasy a výrazným líčením. Na sobě měla šaty, které imitovaly krokodýlí kůži. Její vzhled vypovídal o její osobnosti.

Stejně jako jsem já pozorovala ji, ona pozorovala mě. Očima zkoumala můj obličej a mé oblečení. Její pohled mi byl krajně nepříjemný. Hodnotila mě.

"A ještě takovou moc hezkou kamarádku," řekla a usmála se. Rukou mě chytila za bradu a pak mě prudce pustila.

Zamračila jsem se. Měla jsem sto chutí po ní vystartovat, ale obavám se, že by to mělo příšerné následky.

"Už se okolo tebe začínají motat zlatokopky. Nějak brzo, Tučňáku!" Začala se hlasitě smát.

"Fish! Já tě varuju," zavrčel Oswald. Výraz v jeho očích mě vyděsil. Ta nenávist a krutost byly nezměrné. Opravdu začínám poznávat pravého Oswalda.

"Ale, ale. A co mi uděláš? Pošleš na mě svojí matku?"

Oswald prudce vstal od stolu. Jeho židle s hlasitým třískotem dopadla na zem. Lidé se na nás začali otáčet. Fish se usmívala a Oswald vzteky kousal své rty. Viděla jsem, jak jeho ruka sahá po steakovém noži. Pomalu nůž sevřel. Bylo mi jasné, že to Fish z jejího úhlu nevidí. Já jsem šokovaně zírala a čekala, co Oswald udělá. Přece by nezabil někoho v restauraci plné lidí i když se zrovna jedná o Fish Mooney. Chystal se svou ruku zvednout.

"Fish, auto už je připravené!"

Oswald nůž položil zpět na stůl. Stále ale očima propaloval Fish. Celá tahle situace byla pro mne opravdu děsivá. Bylo to jako střetnutí dvou obrovských sil. Nenávist ve vzduchu byla cítit.

"To je škoda, zrovna jsem se začínala bavit, asi se tu ještě zdržím, Butchi."

"Ale, Fish, nezapomínej na tu schůzku v klubu."

"No, ano. Já tě nemít, Butchi."

Fish se se širokým úsměvem zvedla ze židle. "Díky za hezký večer, Tučňáku. A ty..." Obrátila svou pozornost na mě. "Dávej si pozor na to, s kým se stýkáš. Tenhle ubožák není pro tebe, kočičko." Pohladila mě po tváři a odešla.

Číšníci ihned sebrali ze země Oswaldovu židli a upravili ubrus na stole. Oswald, který byl stále rudý, se posadil a dal si do klína ubrousek. Objednali jsme si jídlo a pak u stolu zavládlo ticho. Nesnažila jsem se ho prolomit. Nevěděla jsem, co říct. Utěšovat umím, ale tohle je pro mě úplně nová situace.

"Omlouvám se ti za to," řekl Oswald po chvíli. Do obličeje se mu vrátila normální barva.

"Nic se nestalo. Opravdu."

"Když má člověk vlivné přátele, musí počítat s tím, že bude mít i vlivné nepřátele."

"Tak už to chodí," řekla jsem tiše a napila se vína.

"Jednou nadejde den, kdy nebudu mít nepřátele, a nikdo se mi nebude posmívat. Nikdo mi už nebude říkat Tučňáku!"

Oswald opět zrudl. Začal mít opět vztek a příliš se neovládal. Očima těkal po restauraci a zkoumal každého hosta. Musím ho nějak uklidnit. Od toho tu přece jsem.

"Oswalde, víš. Zní to divně a prosím neuraz se, ale tučňák je moje oblíbené zvíře."

"Opravdu?" zeptal se s úsměvem.

"Jo, jsou roztomilí. Jak se kolíbají a ti malincí, ti jsou dokonalí. Bílí a chlupatí a malým zobáčkem," rozplývala jsem se. Nelhala jsem. Opravdu mám ráda tučňáky. Kvůli nim jsem strávila mnoho dní v New Yorské zoo. Bylo to pro mě takové odreagování. Dívat se, jak plavou a dělají legrační pohyby, bylo dokonalé.

"To… To jsem rád."

Přinesli nám jídlo a já si ukrojila kousek šťavnatého steaku. "A navíc nezapomínej, tučňáci jedí ryby. Velké otravné ryby. *"

*Fish je v překladu ryba. Takže Lucinda svou poznámkou naznačovala, že Oswald jednou Fish "sní." :-D Dostane ji.