Embrace of Madness - 19. kapitola




Zkáza Gothamu přichází, ale naštěstí jsou na scéně naši stateční policisté.



Dojeli až na samotný okraj Gothamu do lesů. Bylo to jen pár kilometrů od místa, kde se nacházel, nyní už zničený, Jeremiahův původní bunkr. A zde stál druhý, a to mnohem větší. Zde se ukryjí před výbuchy, pomyslela si Barbara a smiřovala se s tím, že k tomu prostě dojde. Po těch lekcích, kterými si prošla, aby byla silná a zocelená, tu teď jenom bude sedět a poslouchat, jak životy lidí končí a Gotham zaniká. Bude jako ten největší zoufalec a zbabělec.

Vytáhli ji z auta a vedli ji do bunkru. Všude kolem byli Jeremiahovi lidé, kteří se pomalu shlukovali a šli také dolů. Všichni byli téměř stejně oblečeni a nalíčeni. Dva z nich vypadali přesně jako ti, kteří ještě před pár hodinami mučili Alfreda.

"Kde je Alfred?" zeptala se Barbara najednou. Bylo ji sice jasné, že Alfreda Jeremiah zemřít nenechá, přece jen to jediná páka, kterou na ní Jeremiah má, ale musela se ujistit. Musela vědět, že na tomhle světě ještě někoho má.

"Je v pořádku a možná blíž, než si myslíš," řekl Jeremiah tajemně a pousmál se.

Takže musí být tady, pomyslela si Barbara a tiše si oddychla. Pomalu došli dolů do bunkru do jedné velké místnosti, ve které se nacházely kromě jiného také dvě televize, ve kterých další Jeremiahovi lidé sledovali zprávy z Gothamu. Reportérka stála na ulici a vypadala velmi roztřeseně, zřejmě také už chtěla být dávno pryč. Za ní byl jasně vidět chaos, jak se lidé snažili co nejdříve dostat z města.

Najednou obrazovka televize zčernala a v televizi se za chvíli objevilo logo zpráv a hned potom se na obrazovce objevil Jim Gordon, který se spokojeně usmíval v televizním studiu. Barbara vyjekla radostí a začala tleskat.

"Jak vidíte, jsem to já, Jim Gordon. Živý a zdravý a ujišťuji vás, že udělám všechno proto, abych zachránil naše město. Jeremiah Valeska je pouhou slabou imitací svého bratra, dokážeme ho porazit."

Obraz šel stále dokola a dokola ve smyčce a Jim se tak stal symbolem vzdoru a odvahy. Jeremiahovi posluhovači začali hlasitě protestovat a křičet na Jeremiaha, že je jim slíbil smrt Jima Gordona, že je to lhář a podvodník. Když už byla situace neúnosná, zařval Jeremiah tak, že Barbaře naskočila husí kůže po celém těle.

"DOST! No a co? Tak žije, stejně už jeho život nebude mít dlouhé trvání."

Vytáhl z kapsy detonátor. Barbara, která byla díky Jimovi nabitá novou silou, po něm ihned skočila a snažila se mu ho vytrhnout z ruky. Nakonec ji od něj odtrhnul jeden z jeho lidí a vrazil ji facku, po které Barbara spadla na zem. Jeremiah se zamračil, sebral mu z opasku pistoli a střelil ho do hlavy.

"Nikdo ji nesmí ublížit," zasyčel, zmáčkl detonátor a sundal z něj prst. Barbaře vytryskl slzy o očí. Očekávala obrovské rány a otřesy, ale vůbec nic se nestalo.


Mezitím
"Takže, když vyřadíme jednu z těch bomb, sesypou se jako domeček z karet i ty ostatní?" znovu se ujišťoval Harvey, když stál společně s Luciusem před gothamskou bankou.

Lucius kývl. "Přesně tak."

"Fajn, jdeme na to."

Oba muži vešli do banky, v jejímž středu stála Jeremiahova bomba, která už zářila červeně namísto modré. Lucius opatrně vytáhl kryt a podíval se na vnitřek. Na samotné jádro byly napojeny dva vypínače.

"Sakra," hlesl Lucius.

"Co sakra, sakra?! Co se děje?!"

"Jsou tu dva vypínače. Předpokládám, že jeden z nich je skutečně vypínač a ten druhý je pojistka proti selhání."

"No a kterej je kterej?!" zavřel nervózně Harvey.

"To nevím, oba jsou téměř totožné, napojené na stejné místo. Já… Je to padesát na padesát Harvey."

"Fajn. Musíme to risknout. Buď to tu zachráníme, nebo to bouchne tak jako tak. Levá je prostě od srdce, kašlu na to," řekl Harvel a třesoucí rukou vytáhl levý vypínač. Bomba pomalu zhasla. Oba muži se pomalu svezli na zem a hlasitě si oddechli.

"Nenávidím tuhle zasranou práci," řekl Harvey a utřel si pot z čela. Lucius je zasmál. Gotham je zachráněn… Pro dnešek.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Embrace of Madness - 14. kapitola

Obrázek
Barbara se stává rukojmím šíleného Jeremiaha, který ví, co na ni platí. Když se Barbara probudila, netušila, kde je. Všude byla tma. Ležela na nějakém tvrdém nepohodlném lůžku a bolela ji hlava. Jeremiah umí opravdu rozdávat rány. Barbara pomalu položila nohy na zem. Světla se rozsvítila. Nyní viděla, že kousek od ní sedí v křesle Jeremiah a s lehkým úsměvem ji pozoruje. "Konečně ses probrala, Barbaro. Už jsem začínal mít strach." "Kde to jsem?" Pořádně se rozhlédla kolem. Místo bylo podobné Jeremiahovu bunkru, ale nebyl to jeho bunkr. Tohle místo bylo menší a prázdné. V místnosti se nacházelo jenom lůžko, křeslo, ve kterém právě Jeremiah seděl a malá televize. "To není podstatné. Podstatné je, že teď budeš dělat přesně to, co ti řeknu..." "To si nemysli!" "Pst! Nepřerušuj mě, Barbaro! Teď budeš dělat přesně to, co ti řeknu, jinak to Alfred odskáče." Barbara rychle vyskočila na nohy. "Cos mu udělal?!" "Ještě nic. Všechno ...
Další informace

Embrace of Madness - 11. kapitola

Obrázek
Barbara a Jeremiah se pomalu a jistě sbližují, ale stále mezi nimi visí problém jménem Jerome. Později Barbara seděla ve Wayne Manor a měla hlavu v dlaních. Stále nemohla uvěřit, že se Ra´s vrátil. Po tom všem, co si kvůli němu vytrpěla, po tom, co tak moc ublížila Alfredovi, je tu ta noční můra zpět. Když se zbavila jednoho problému, myšleno Jerome, rázem se objevil druhý, a to vše kvůli odkazu Hlavy démona, který se dostal do nesprávných rukou, přesněji do rukou Barbary Keanové. Doufala, že po tom všem bude znovu Ra´s chtít, aby ho zabila. Byla připravená zabít, ale Ra´s svůj názor změnil. Ještě teď ji mrazila jeho slova o velkém ohni a jejím osudu. "Jste v pořádku, slečno?" zeptal se Alfred starostlivě. Barbara vzhlédla a lehce se usmála. "V rámci možností." "Chci vám jenom oznámit, že v deset hodin máte schůzku s panem Valeskou. Už je půl desáté, takže je už asi na čase vyrazit. Mám vás odvést?" "To budeš hodný, teď se mi moc nechce řídit." ...
Další informace

Embrace of Madness - 12. kapitola

Obrázek
Barbara pomalu a jistě zjišťuje, že s Jeremiahem není tak úplně něco v pořádku. Barbara doufala, že když se bude Jeremiah dívat na hrob svého bratra, konečně pochopí, že je konec. Byla dokonce odhodlaná vykopat i rakev, aby svého přítele přesvědčila o tom, že nebezpečí v podobě jeho bratra je už dávno zažehnáno. Opravdu se obávala o Jeremiahovo duševní zdraví. Nedokázala si asi v nejmenším představit, co teď musí zažívat. Ta muka, ta paranoia, ta bolest, které nyní sužují jeho mysl, musí být neskutečné. Jeremiah nebyl schopný řídit, proto se tomu nakonec odhodlala Barbara, protože Ecco nebyla nikde poblíž. Sice sama nebyl v dobrém rozpoložení, ale byla si jistá, že tuhle cestu zvládne, měla k ní přece dobou motivaci. Když dojeli na hřbitov, Jeremiahovo chování se ještě zhoršovalo. Odmítal vůbec vystoupit z auta a čelit místu odpočinku jeho dvojčete. Barbaru to stálo opravdu hodně přemlouvání, než se Jeremiah vydal na cestu, ovšem stále byl pár kroků za Barbarou, která šla pevně za jeji...
Další informace