Princezna Asgardu 1. část - Loki Laufeyson/Freya Odindóttir

Freya je Thorova a "Lokiho" mladší sestra. Nikdy se netajila tím, že měla Lokiho raději, její city nezmizely ani, když jí řekli, kdo je Loki doopravdy. Právě tím, že nikdy doopravdy nebyl její bratr, její city ještě zesílily.

Je to takový přepis filmu Thor: Temný svět. Psala jsem to opravdu dlouho a povídka musí být rozdělena na dvě části, protože je dlouhá. Druhá část se tu objeví až podle toho, jaký o ní bude zájem.

---

Stráže Lokiho přivedli přímo před Odinův trůn. Nezacházeli s ním příliš ohleduplně, ale on se tím nenechal vyvést z míry. Nikdy ho neměli rádi a teď mu to konečně všichni mohou dát beztrestně najevo. Jen ať si poslouží, on se pomstí. S úlisným úsměvem pohlédl na Odina, vedle kterého s utrápenými pohledy stály královna Frigga a jeho nevlastní sestra Freya a právě na ní se zastavil Lokiho pohled. Překrásná princezna s dlouhými blond vlasy se na něj smutně usmála. Loki svou sestru miloval a nebál se to sám sobě přiznat, samozřejmě, že miloval i svou matku, ale s Freyou to bylo jiné. Matka vždy poslouchala příkazy otce, ale Freya vzdorovala, byla divoká a dělala si vždy, co chtěla. A další plus, neměla ráda Thora. Ne, že by ho nenáviděla jako Loki, to zase ne, ale Odin ji nikdy nevěnoval tolik lásky jako jeho prvorozenému. S Thorem si hrál, s Thorem se učil a s ní? Nic. A to z ní a Lokiho udělalo spřízněné duše. Freya v podstatě celé své dětství prožila s Friggou, která se pokoušela z ní udělat princeznu, jak se patří, krásnou, milou a plachou, ovšem bezúspěšně. Freya vždy tíhla k meči a magii. Neustále matce utíkala a schovávala se po paláci a v tom byl Loki její spojenec. Pomáhal ji najít různá místa k úkrytu, nebo se s ní zavřel v knihovně a četl ji. Ona vždy tak pozorně poslouchala. V době, když byl Thor na vrcholu své nabubřelosti a Lokimu se jeho kamarádíčci posmívali, byla tu pro něj zase ona. Snažila se ho rozesmát, směšně imitovala Thora a nabízela mu sladkosti. Loki vždy ocenil její snahu, ale uvnitř trpěl. Proto chtěl Odinovi dokázat, že je lepší než Thor, že on bude lepší král než jeho bratr a tím to všechno začalo.

"Doufám, že už sis konečně uvědomil závažnost svých skutků. Všude, kam vkročíš, přineseš jen válku, ruiny a smrt," přerušil Lokiho ze vzpomínání Odinův hlas.

Loki pohlédl na Všeotce. "Chtěl jsem na zemi vládnout lidem jako shovívavý bůh," řekl s klidem Loki.

"Ale my nejsme bozi. Rodíme se, žijeme a umíráme stejně jako lidé."

"Jen to trvá tak pět tisíc let," pousmál se bůh lsti.

"Tohle všechno, jenom kvůli tvé touze po trůnu."

"Bylo to moje rodné právo!"

"Tvé právo bylo umřít!" zaburácel Odin a všem tím vyrazil dech.

Frigga šokovaně pohlédla na svého manžela, ale poté sklopila pohled k zemi. Věděla, že ať už by udělala cokoliv, Odina by tím neovlivnila. Už se snažila opravdu hodně. Freya ale nedokázala mlčet.

"To myslíš vážně?!" vyjekla a pohlédla na otce. "Právo zemřít?! Ty už jsi opravdu zešílel! Na co mám tedy právo já?!"

"Dost!" zařval Odin a bouchl svým žezlem o zem. Naštvaně pohlédl na svou dceru. "Odveďte ji do jejího pokoje."

Na to se dva strážní chopili Frey a táhli ji ze sálu. "Puste mě!" protestovala princezna, ale marně.

Loki nad jednáním své nevlastní sestry žasl. Sice Odinovi odporovala už dříve, ale nikdy ne na veřejnosti a nikdy na něj nezvýšila hlas, pouze mu drze odsekla, nebo pronesla nemístnou poznámku. Hodně se změnila od té doby, co tu nebyl. Když opustili místnost, Odin svou pozornost opět vrátil na Lokiho.

"Za své zločiny budeš pykat."

"Neprodlužuj to, prostě mi řekni, kdy mám popravu a je to. Ne, že bych tyhle rodinné rozhovory neměl rád, ale prostě… nemám je rád."

"Frigga je jediný důvod, proč jsi ještě naživu, ale ji už nikdy neuvidíš, ani svou sestru. Zbytek svého života strávíš v žaláři."

"A co Thor? Stane se králem, zatímco já budu hnít ve vězení?" ušklíbl se Loki.

"Až odstraní škody, které jsi napáchal, tak ano, bude králem. Odveďte ho."

Stráže zatahali za Lokiho řetězy a odváděli ho ze sálu do žaláře. Asgardské vězení bylo plné různých zločinců a oblud. Cely se skládaly z bílých krychlí ohraničených speciální magickou bariérou. Jak si Loki všiml, cely neměly žádné vybavení, ovšem když ho přivedli před jeho celu, byl v ní stoleček, postel, křeslo a pár knih, dokonce měl celu sám pro sebe, jak ohleduplné, Odine, pomyslel si Loki a pousmál se. Stráže se ujistili, že bariéra funguje tak, jak má a jakmile odešli, Loki vycítil ve své cele návštěvníka. Otočil se a pohlédl na svou sestru, která se mu ihned vrhla kolem krku.

"Loki!"

Kdyby to byl kdokoliv jiný, Loki by ho ihned vší silou odstrčil, ale u Frey to bylo něco jiného. Pevně ji sevřel v objetí a zabořil tvář do jejich vlasů. Po chvíli ji lehce odstrčil a vyčítavě na ni pohlédl.

"Co tady děláš, Freyo? Nemáš být ve svém pokoji?"

"Ale já jsem ve svém pokoji, otec mě klidně může přijít zkontrolovat," pousmála se asgardská princezna. "Miluju magii."

"Dobře, odpověděla jsi mi na mou druhou otázku, ale stále je tu ta první, takže, co tu děláš?"

"Musela jsem tě vidět. Myslela jsem, že jsi mrtvý, viděla jsem, jak jsi padal z Bifrostu a…"

Loki si na to moc dobře vzpomínal.

Držel se za žezlo svého otce.

"Dělal jsem to pro tebe! Chtěl jsem nás navždy zbavit ledových obrů!"

"Loki, ne."

Pouhá dvě slova stačila, aby se rozhodl. Pustil se žezla a padal, ale ještě předtím si všiml, jak na Bifrost přibíhá Freya a srdceryvně křičí. "Né!"

"… truchlila jsem. Pak Heimdal oznámil, že jsi na Midgardu a…"

"A jistě ti pověděli, co tam provádím za zvěrstva."

"To mi bylo naprosto ukradené, byla jsem ráda, že žiješ, Loki," vyhrkla Freya a pohlédla Lokimu do očí a on v tu chvíli věděl, že mluví pravdu.

"Bylo toho na mě moc. Řekli mi, že jsi zradil a že nejsi můj bratr, že jsi mrazivý obr, syn Laufeye…"

"Hnusím se ti?" zasyčel Loki.

"Poslouchal jsi vůbec, když jsem předtím mluvila? Bylo mi všechno naprosto ukradené. I když nejsi můj bratr, vždy jsi jím byl více než Thor. Ať už mi o tobě řekli cokoliv a ať už to byla nebo nebyla pravda, mé city k tobě to nezmění."

Loki si posměšně odfrknul. "Jsi jako Frigga, ale ta alespoň dokáže mlčet a pokorně poslouchat Odinovy rozkazy."

"Matka se tu určitě taky zastaví, jak ji znám. Má tě ráda, miluje tě…"

Lokimu se přestalo líbit, jak o něm hezky jeho nevlastní sestra mluví, on si to nezasloužil a zvláště ne od ní, od mírumilovného krásného stvoření. Kdyby se ho dále zastávala, měla by u Odina obrovské problémy a to on nechtěl, ať ho raději nenávidí a opovrhuje jím. Loki věděl, že slova, která se chystá vyřknout, ublíží jak jí, ale i jemu, ale nešlo to jinak.

"Nestojím o její lásku! Dokonce ani o tvojí," vyhrkl a zamračil se. "Měla bys odejít, vězení není hodné pro princezny, jdi si raději hrát s panenkami, Freyo Odindóttir!"

I když v očích své sestry zahlédl slzy, ona pozvedla hlavu a pyšně řekla: "Až se uklidníš, opět se tu zastavím, zatím si užívej svou krásnou celu." Poté zmizela.

Neukázala se celý týden. Jediný, kdo za Lokim přišel, byla Frigga, kterou Loki od sebe odehnal stejně jako Freyu. Trpěl slovy, která vůči ní vyřkl, ale opravdu nestál o lítost a kázání. O pár dnů později vypukla ve vězení obrovská vzpoura. Velké stvoření s býčí helmou osvobodilo všechny vězně, tedy kromě Lokiho, který se mu asi nezdál správně zlý. Loki se nad jeho počínáním pousmál a dokonce mu poradil, kudy se dostane do sálu, poté se opět vrátil ke čtení své oblíbené knihy.

Touto vzpourou začal velký útok na Asgard. Freya věděla, že jediný, kdo za to může, je Jane Fosterová, ta smrtelnice, kterou sem Thor před několika dny přinesl. Freya ji nesnášela. Jane byla podle ní otravná a nesnesitelná. Odin nejprve nesouhlasil s tím, že by měla pobývat na Asgardu, ale když zjistil, že má v sobě Aether, o kterém Freya kdysi četla, stala se pro Odina zajímavou a rázem mu její pobyt nevadil. Avšak Aether přitáhl i pozornost temných elfů, kteří právě zaútočili na Asgard.

Stráže odvedli Freyu do bezpečí a Frigga slíbila, že se postará o Jane. Celý útok trval pouhých pár desítek minut, ale pro princeznu byly nekonečné. Nikdo ji neřekl, co se venku nebo v paláci děje. Freya nesnášela bezmoc. Věděla, že hodně riskuje, ale nemohla tu jen tak ve svém pokoji nečinně sedět. Přemohla své strážce a běžela do komnat své matky. Pohled, který se jí naskytl, byl příšerný. Její bratr s otcem se skláněli nad bezvládným matčiným tělem. Bezmocně padla na kolena a dala se do pláče.

Ještě téhož dne vystrojili královně důstojný a majestátný pohřeb. Freya trvala na tom, aby se ho mohl zúčastnit i Loki. Odin ji na to odpověděl, že Loki je pouhým vězněm, už není členem rodiny a nemá právo se zúčastnit pohřbu. Při jiné situaci by se s otcem začala hádat, ale teď ne. Matka by to určitě nechtěla. Během celého pohřbu objímal Thor tu smrtelnici, kvůli které to všechno začalo. Freya raději stála opodál.

Když hořící loďka s tělem její matky zmizela z dohledu, utíkala pryč. Na jediné místo, za jediným člověkem, o kterém věděla, že ji s ním bude dobře. Za Lokim. Odhmotnila se a opět zhmotnila v Lokiho cele, teď nebyl čas na falešné dvojníky.

"Á, konečně ses přišla podívat?" zašklebil se Loki, ale posměšný škleb mu hned z tváře zmizel, když si všiml slz a ztrápeného pohledu své nevlastní sestry. "Freyo…" Pomalu k ní přešel a objal ji. "Co se stalo?"

"Matka… Matka je mrtvá," zašeptala a propukla naplno v pláč.

Loki šokovaně vytřeštil oči. Ne! To ne! Frigga nemůže být mrtvá, to není pravda, vždyť tu před pár dny byla. A Loki na ní byl zlý… poslední okamžik s matkou a on na ni byl tak moc zlý!

"Jak?" zašeptal.

Freya se posadila na Lokiho postel a Loki si sedl vedl ní. Když ustal její pláč, dala se do vyprávění. Řekla mu všechno. O Jane, o Aetheru, o temných elfech a o tom, jak ho Odin ani nenechal jít na matčin pohřeb. Loki ji po celou dobu jejího vyprávění pevně objímal.

V paláci zatím vypuklo pozdvižení. Princezna nebyla nikde k nalezení. Thor se strážemi hledali úplně všude, ale nenašli ji. Thor se o svou sestru začal obávat. Ona byla schopná všeho, dokonce věřil i tomu, že se sama vydala proti temným elfům, vždy chtěla pomstu, v tomhle byla docela podobná Lokimu. Loki! Že ho to nenapadlo dříve. Rychle se vydal do žaláře a přistoupil k bratrově cele. Naskytl se mu pohled na jeho spící sourozence ve společném objetí. Nechal je být a všem oznámil, že Freyu našel, odvedl ji do jejího pokoje a že si nepřeje být rušena.