Společná mise: 3. část - 007/Q
Třetí a zároveň i předposlední část o dobrodružství agenta MI6 a mladého Quartermastera. :-) Nakonec se z toho tedy vyklubaly 4 části, uvažovala jsem, že to přesunu do kapitolovek, ale zatím to nechám tak, jak to je. :-)
Doufám, že se vám bude třetí část líbit. Za každý komentář nebo hvězdičku budu opravdu moc ráda.
Q, už řádně připraven v kostýmu, seděl u kuchyňského stolu, popíjel čaj a čekal, až se 007 laskavě dostaví a vydají se na misi. Agent měl jako obvykle zpoždění. Q nikdy nechápal, jak se někdo jako James Bond mohl dostat k MI6. Je tak nedochvilný, drzý a navíc strašně samolibý! Myslí si o sobě bůhvíco, ale kdepak by bez Quartermastera byl? Už dávno někde pod drnem!
O půl hodiny a dva šálky mátového čaje později se konečně rozezněl zvonek. Q okamžitě vystartoval ke dveřím a chtěl to 007 řádně vytmavit, ale když prudce otevřel, na nadávky zapomněl a začal se hlasitě smát. James tam stál s ležérně nagelovanými vlasy, které trčely do všech stran a na sobě měl upnuté černé kožené kalhoty a červenou havajskou košili s bílými květy. A to M říkal, že pozornost na sebe má strnout Q. Proboha, kdo si v dnešní době vezme havajskou košili?! A navíc do gay klubu! Ti co tyhle akce plánují, jsou snad na drogách.
"No, ty se moc nesměj, 100% gayi," ušklíbl se James a vpadnul do Quartermasterova bytu.
"Hele, já jsem volavka!" bránil se Q. "Mám na sebe strhnout pozornost a ty máš chytit Dextera. Máš vypadat normálně. A tohle? Tohle rozhodně normální není."
"Třeba mě do toho navlékl můj šílený a 100% gay přítel. Víš přece, že bych pro něj udělal všechno."
"Teda, já žasnu. Ty opravdu čteš složky k případu?" podivil se Q. 007 nikdy na čtení pokynů nebyl. Vlastně on asi nebyl na čtení vůbec ničeho. Ignorant s IQ tykve!
"Ne, nečtu, ale tuhle jsem si prostě přečíst musel, to uznej sám," zasmál se James a mrkl na Q. "Musel jsem přece zjistit, s kým to vlastně spím."
Q se zamračil a nadechl se k protestu. James ho ale chytil za rameno a táhl ven z bytu. "Ticho. Máme zpoždění."
"A kvůli komu asi?!"
"Dřív to nešlo, měl jsem nějakou práci," bránil se 007.
"A jakou?"
"O tom se zítra dočteš v novinách, teď není čas na vysvětlování."
Q si povzdychl. Pečlivě zamkl svůj byt a vydal se s 007 na parkoviště před domem. Silně pochyboval, že tuto noc bude jejich dopravním prostředkem jeho milovaný Mini. Gay právníci přece nejezdí v Mini Cooperu! Přesně jak předpokládal. James ho dovedl ke krásnému stříbrnému Aston Martinu. Tohle bych si nikdy nemohl dovolit, povzdychl si Q a smutně se podíval na svého modráska na druhé straně ulice.
James odemkl a Q se posadil na luxusní kožené sedačky. Interiér auta byl snad ještě lepší než exteriér. Ach jo, na tohle si nikdy nevydělám, lamentoval dál Q a připoutal se. James se s autem vyřítil z ulice a vydal se směr gay klub Modrá láska, který se nacházel na druhé straně Londýna.
James celou cestu po Q pokukoval a culil se. Aby pravdu řekl, ještě nikdy neviděl muže, který by na sobě měl tak křiklavou růžovou barvou, ovšem musel uznat, že Quartermasterovi, s kombinací jeho kudrnatých havraních vlasů a černých slim džínů, slušela. Q mu teď připadal ještě mladší než při jejich prvním setkání v galerii. Dávno si už 007 přiznal, že má pro mladého technika slabost a rozhodně se za to nestyděl. Pro tohle roztomilé štěně musí přece mít slabost každý.
"Přestaň s tím, 007!" vypěnil Q, který už nedokázal vydržet Jamesův potutelný smích a nenápadné pokukování.
"Já nic nedělám!" bránil se James hlasitě, ale nevydržel se neusmívat.
"Ne? Co to tvoje posmívání, pane havajská košile?!"
James se Quentinově poznámce uchechtl a proto, když zastavil na červené, dostal ránu do ramene. Bože, ten kluk má ránu jako holka!
"Tak hele, musíme si přiznat, že oba vypadáme jako idioti. Ty jako středoškolák, kterej je tak moc teplej, že by se na něm daly snažit vajíčka a já zase vypadám jako kombinace sado maso pošuka s kombinací debila, kterej nosí havajský košile v deštivým Londýně. Jsme si kvit, jasný?!"
"Kvit? Středoškolák? Smažit vajíčka? Cože?! Ne, nebudu se rozčilovat, nebudu! Ale s tím tvým popisem souhlasím. Pošuk a debil… docela jsi to i vystihl."
"Hele, nezapomeň, že pro tebe jsem plyšáček, jasné?" zasmál se James a nechal se Quentinovými kousavými poznámkami a urážkami vyvést z míry. Vlastně ho možná ještě více donutily se smát.
"Víš, co mi stejně nejvíc přišlo v té složce směšné, plyšáčku?" Q se šibalsky usmál a podíval se na Jamese.
"To netuším, povídej."
"To, že tvému alter egu je třicet osm. Doufej, že se tě dneska nikdo na tvůj věk nezeptá. Nevěřili by ti. Možná by nás to i prozradilo."
Q si myslel, že toto Narcise urážkami na jeho věk vytočí, ale zmýlil se. Věk Jamesovi starosti nedělal. Kdyby například urážel řekněme třeba… důležitou část jeho těla, vzal by si to k srdci víc.
"Aha, takže tím jako chceš říct, že jsem starý? No, co. Kdybys toho zažil tolik jako já, taky už bys nevypadal jako puberťák s akné."
"Já nemám akné!"
"To si vyprávěj někomu jinýmu a mlč už sakra, nebo tě katapultuju!" řekl James naoko vážně a už se plně věnoval řízení. Q nafoukl tváře, zkřížil ruce na prsou a díval se na cestu. Tenhle večer bude rozhodně zajímavý.
Komentáře
Okomentovat