Vize mé budoucnosti - 1. kapitola (2.část)

Druhá pidi část první kapitoly. Tony mlží a Ella chce své odpovědi. Kde je sakra Jarv?!

Předem děkuji za komentáře a hodnocení.

---

Všimla jsem si, jak Tony strnul. Výraz jeho obličeje se změnil. Ještě nikdy jsem u něj tenhle výraz neviděla. Bylo to děsivé. Chápejte mě. Opravdu jsem se o Jarvise bála. Když jsem tu mnohokrát byla v Tonyho laboratořích sama, byl Jarvis mým jediným společníkem. Byl vždycky vtipný, pozorný a milý. Jo, zním, jako kdybych se zamilovala do počítače, respektive do počítačového programu, ale tak to není. Jenom jsem měla Jarvise opravdu ráda a považovala jsem ho za Tonyho nejlepší vynález.

"No, víš, s Jarvisem je to teď trošku složitější…"

"Jak jako složitější?" ptala jsem se opatrně. Sakra, Tony!

"Vysvětlím ti to potom. Nebo spíš někdo jinej ti to vysvětlí."

"Ale…" Pokusila jsem se něco namítnout, ale zrovna vešel do místnosti Bruce.

"Ello, jsi zpátky nějak brzo. Omlouvám se no za… toho druhého chlápka. Za Hulka, však víš."

"To je v pohodě. Byl docela milej." Obrátila jsem se zpátky k Tonymu. "A teď zpátky k..."

"Bruci, co kdybys vzal Ellu do laboratoří a ukázal ji to nový vybavení? Bude nadšená."

"No, proč ne? Ello?"

Propalovala jsem Tonyho pohledem. Bylo mi jasné, že se muselo něco stát a já zase nic nevím. Třeba se Jarvis nějak poškodil a Tonyho to sebralo. Třeba ho teď opravuje a je z toho zoufalý. Nechtěla jsem dělat před Brucem scénu. Je to jen umělá inteligence, sakra!

Pomalu jsem stočila svůj pohled k Bruceovi a usmála jsem se. "Jo, jdeme."

Tony se činil. Laboratoře byly zcela nově vybavené. Měli jsme nové počítače, měřicí přístroje a speciální mikroskopy. Musel za to utratit majlant, ne, že by peníze u Tonyho nějak hrály roli. Bruce poskakoval kolem a všechno mi nadšeně ukazoval. V jeho očích jsem viděla malé jiskřičky. Bylo na něm vidět, že mu po dlouhé době zase něco udělalo radost. Bylo to vlastně docela smutné. Někdo tak milý a hodný jako Bruce si ten život nedokáže užít tak jako ostatní. A mě přitom přijde Hulk docela neškodný.

Asi po hodině jsem se vrátila zpět za Tonym. Bruce v laboratořích zůstal a dále se nadšeně zaobíral novým vybavením. Já mu to přeju.

"Ty laboratoře se ti fakt povedly. Tam se bude pracovat jedna radost, zvlášť Bruceovi."

"Byl nadšenej, viď?" zasmál se Tony.

"Jo a jak. Hele, Tony, jestli o tom Jarvisovi nechceš…"

"Tony, chtěl jste mě vidět?" ozvalo se tiše za mnou. Ten hlas bych poznala vždycky. Jarvis.