Vize mé budoucnosti - 3. kapitola

Vision vystrkuje růžky! :-D

Konečně se mi podařilo vložit sem celou kapitolu!!! :-D

---

Když jsem přišla do laboratoří, Bruce stále prohlížel nové mikroskopy. Ten chlap je prostě blázen. Potichu jsem se posadila na židli a povzdechla jsem si. Jestli tu budu celé dny v tomhle tichu a s nadšeným Brucem, zabiju se.

"Ah, Ello, jak dlouho jsi tady?" zeptal se Bruce asi po deseti minutách. Jenom jsem mávla rukou. "Stalo se něco?"

"Viděla jsem Visiona," řekla jsem tiše a vstala za židle.

"Aha. Vím, jak jsi Jarvise měla ráda."

"To je jedno, Tony už pracuje na něčem novém."

Bruce mě beze slova pozoroval. Pak ke mě přišel a objal mě. Kdysi by mě to překvapilo, ale teď už ne. Postupem času se mi Bruce otevřel. Náš vztah se změnil. Dokonce mi jednou řekl, že mě má ten druhej chlápek rád. No, dnešní přivítání to jenom potvrzovalo.

Po chvíli mě Bruce pustil. "Událo se toho prostě docela dost, zatímco jsi tady nebyla a věř mi, buď ráda, že jsi tady nebyla. Nebylo to zrovna hezké."

"Jo, Tony mi o tom říkal. Ultron byl chyba."

"Víš, možná jsem ho trošku chápal, už nechtěl být jenom stroj, ale žít. Přitom se ale rozhodl, že zničí celý svět."

"No, furt lepší než ten minule."

"Jo, slabej bůh!" řekl Bruce a já vyprskla smíchy.

Pracovali jsme s Brucem až do noci. Zkoumali jsme totiž nový prvek, který Avengers objevili, když porazili Ultrona. Ten robot vynalezl nějaký podivný druh kovu, který se dokázal adaptovat. V žáru neroztával, při vysoké zátěži se pouze lehce ohýbal a pak se opět vrátil do původního stavu. Snažili jsme se o něm získat co nejvíce informací a také zjistit, jestli by se náhodou nedal použít na Tonyho další oblek.

Bruce odešel z laboratoří něco po desáté hodině. Prý když se pořádně nevyspí, nedokáže Hulka pořádně ovládat. A Bruce už vypadal vážně hodně unaveně. Já jsem zatím dál pokračovala v testech toho super kovu.

"Slečno Scottová? Slečno?" Slyšela jsem něčí hlas jakoby z dálky. Něco se lehce otřelo o mou tvář. Polekaně jsem nadskočila a začala se rozhlížet. Uviděla jsem Visiona, jak opatrně stahuje svou ruku k tělu.

"Nechtěl jsem vás vylekat. Zřejmě jste tady usnula, chtěl jsem vás probudit. Spát na židli a s hlavou na stole přece nemohlo být příjemné," řekl a lehce se usmál.

Chvíli jsem se rozkoukávala. Podívala jsem se na stůl. Papíry byly rozházené po celém stole a jeden byl oslintaný. Sakra, jsem hrozná. Trapas! No, tak, zachovej klid.

"Já jsem pracovala na tom kovu a asi mě to nějak zmohlo."

"Nedivím se. Měla byste se přesunout do postele."

"Jo, měla bych jít domů."

Sebrala jsem ze stolu svou kabelku a chystala se odejít.

"Je pozdě, přece v tuhle hodinu nikam nepůjdete. Ve věži je přece spousta volných pokojů."

"To je v pořádku. Chytnu taxíka. Nemám tady žádné věci na převlečení a tak."

"Jsem si jistý, že to Tony dokáže zařídit a navíc mi zákázal, abych vás někam pouštěl."

"To mě tady Tony jako vězní?"

"Ne, ale bojí se o vás."

"Podívej, Jar… Visione. Chodím pozdě domů skoro pořád a nikdy se mi nic nestalo."

"Podívejte, slečno Scottová, buď přespíte tady, nebo vás domů dopravím po svém," řekl klidně a podával mi ruku.

Bylo mi jasné, že to jeho po svém je ultra mega rychlé lítání. Jednou mi už to dneska stačilo, teda mým hlasivkám to stačilo. Ještě chvíli a budu mluvit jako jako Thor s chřipkou.

"Fajn, fajn, vzdávám se. Ale ještě jedna věc. Jarvis byl mnohem lepší. Rozhodně mě nikdy ničím nevydíral!"

Vision se k mému překvapení usmál a udělal pár kroků ke mě. "No, já mám jiné metody. A navíc výhružky od počítače přece nelze brát vážně. Ty moje ano."

"Kde je můj pokoj?" zeptala jsem se rezignovaně a opět jsem si vysloužila Visionův úsměv.

"Desáté patro, třetí dveře vlevo."

Naštvaně jsem nakráčela do výtahu. Já toho chlapa, nebo co on to vlastně je zač, zabiju. A pak půjde na řadu Stark a toho si vychutnám.

Dorazila jsem do desátého patra a otevřela třetí dveře vlevo. Neřešila jsem, že tahle ložnice je dvakrát větší než můj byt a ani to, že postel je stejně velká jako moje kuchyně, tohle nemám zapotřebí. Na posteli na mě čekalo hedvábné pyžamo. Šla jsem se do koupelny, která patřila k pokoji, vysprchovat. Poté jsem si oblékla pyžamo a šla jsem spát. Dnešek byl opravdu náročnej.