Embrace of Madness - 21. kapitola

Barbara psychicky trpí, ale stále dokáže bojovat a připravit Jeremiaha o jeho spojence.

---

Barbara seděla na posteli a rukama si objímala kolena. Oči měla napuchlé, klouby na jejích rukou byly rozedřené a krvavé od toho, jak asi půl hodiny mlátila do kovových dveří a v krku ji bolelo od toho, jak křičela své prosby a Jeremiahovo jméno.

Ovšem ta fyzická bolest se ani v nejmenším nemohla vyrovnat té psychické. To pomyšlení, že Alfred krutě trpí její vinou ji dovádělo k šílenství. Věděla, že tohle Jeremiah přesně chce, chce ji zlomit, chce, aby byla stejně šílená jako on, ale nemohla si pomoct. Potom, co viděla, co Jeremiah provedl jeho přisluhovačům se teď opravdu obávala toho, co si připravil pro Alfreda. Ta představa, že Alfred taky trpí pod plameny ohně…

Najednou se dveře otevřely. Barbara rychle vstala. Jeremiah ji určitě přišel zkontrolovat a barvitě ji vylíčit, co udělal Alfredovi. Ovšem do místnosti vstoupila Ecco a v ruce nesla tác s jídlem, který položila na stůl.

"Najez se," řekla prostě a otočila se k odchodu.

"Kde je Alfred?" Alespoň se zkusím zeptat, musím to zkusit.

"Nestarej se a jez!" řekla Ecco přísně a zase zmizela.

To tak. V tuhle chvíli neměla Barbara na jídlo ani potěšení, a navíc do toho určitě něco dali, nějaké drogy, nějaký Jeremiahův vynález, který ji připraví o mysl a promění ji ve stejnou stvůru, jako je on. Možná paranoidní, ale možná taky ne.

Ecco se vrátila asi za hodinu. Když uviděla na stole netknuté jídlo, zamračila se. "Jeremiah chce, aby ses najedla."

"Nemám hlad. Upřímně v téhle situaci nemám na jídlo ani pomyšlení."

"Ale musíš jíst. Nebudeš tu hladovět."

"A co když budu? Mrtvou by mě nechtěl?" řekl Barbara a drze se pousmála. Věděla, že na ni Ecco tak trošku žárlila už od prvního dne, co se s Jeremiahem poprvé viděli a nebylo by od věci ji trošku potrápit. Za tohle snad Alfred trpět nebude. Určitě ta její žárlivost přijde Jeremiahovi směšná.

"Řekla jsem ti, že to sníš, i kdybych tě měla donutit."

Barbara vstala z postele. "Co takhle mě nakrmit? Víš, my boháči jsme na to zvyklí."

Ecco praštila pěstí do stolu. Barbara si ať teď všimla malé kamery v rohu místnosti nad zády Ecco, jejíž červené světýlko začalo najednou svítit. Jistě, tohle si Jeremiah asi nenechá ujít. Pomalu zvedla plastovou lžíci. Ecco se lehce pousmála. Barbara ale lžíci odhodila za sebe. Rychle vzala ze stolu tác a mrštila jím proti zdi, na které se jídlo rozprsklo.

Ecco sevřela pěsti. Barbara se pousmála. Ecco by ji ráda ublížila, viděla ji to ve tváři, ale Jeremiahův rozkaz zněl jasně, nikdo nesmí Barbaře ublížit. Jeden jeho poskok se už o tom přesvědčil a jak chudák skončil.

"Jsi špatná kuchařka," přisadila si Barbara. To už Ecco nevydržela a udeřila ji. Rychle si svou chybu uvědomila a jako by rázem vystřízlivěla. Vykulila oči a utíkala pryž z místnosti. Dveře však zamknout nezapomněla.

Netrvalo to dlouho a po chodbě se rozléhal její křik a poté výstřel. Barbaře to nebylo ani v nejmenším líto a lehce se nad tím pousmála. Možná je to kruté a zvrácené, ale… užívala si to. A také ji trošku těšila ta skutečnost, že Jeremiah kvůli ní zabil svou nejmilejší služebnici. Toho se bude dát využít.

Mezitím

Barbara byla stejně, jako Alfred, k nenalezení. Jim měl informace od Harveyho a taky později od Oswalda, který mu řekl, že Barbara je Jeremiahovým rukojmím a drží ji v šachu právě jejím komorníkem.

Jim měl o ní hrozný strach, protože Jeremiah chtěl mít vše, co měl jeho bratr, ale být ve všem lepší než jeho bratr, chtěl ho překonat a Barbara je teď ve vážném ohrožení, pokud bude skutečně chtít překonat svého bratra úplně ve všem. A Barbara a Jerome… Jimovi se při tom pomyšlení zvedl žaludek, chudák dítě. Musí tu holku co nejdříve najít.