Povídky od Annabelle

Zpátky do přítomnosti a zpátky k Jeromovu šílenému plánu. "Vidím ten tvůj zasněný výraz, princezno," řekl Jerome vesele a zasmál se. "To sladké vzpomínání. Ta naše společná noc mi v Arkhamu někdy taky vyvstala na mysli, hlavně v noci!" Opět se začal vesele smát. Barbara pohlédla do publika, očima vyhledala tvář Jima Gordona, který se nyní tvářil překvapeně. Tohle je přesně to, co nechtěla. Znovu pocítila strašný vztek. Ty pohledy lidí, ten Jeromův smích. Vzteky sevřela pěsti. "Olala! Podívejme se na ní! Jsi vzteklá, zlatíčko? Toužíš mi jednu vrazit? No tak, udělej to!" Barbara stočila svůj pohled na Jeroma. Pěsti měla sevřené tak pevně, až se ji nehty zarývaly do dlaně. V hlavě ji ale vytanula Jimova slova o vyprovokování. Koutkem oka zahlédla Jeremiaha vrtícího se na židli. Pomalu pěsti uvolnila a usmála se, on chce hru, on chce zábavu, dostane ji. "Hm, jo. Nebylo to špatný, ale uznej, ten tvůj momentální vzhled… Proč bych měla chtít tebe…" Uděl...

Poslední flashbacková kapitola, která musí být označena 15+ , jelikož Barbara je odhodlaná svou hru dotáhnout do konce. Jerome táhl Barbaru k hromadě kostýmů. Tak tady se to stane, na podlaze stanu s cirkusovými rekvizitami. Celá ta absurdnost donutila Barbaru se pousmát. "Ukaž se mi," zavelel Jerome. Barbara nezaváhala. Sundala si hrubě pletený světle šedý svetr, poté černé tenisky, a nakonec černé úzké kalhoty, se kterými si dávala trošku na čas. A teď tu před ním stojí. Pouze v černém spodním prádle a dává se mu na odiv. Jerome měl opět ten jeho vážný mrazivý pohled, kterým Barbaru detailně zkoumal. "Hm, krásná," řekl uznale. "Jsem si jistý, že kdybych tě dnes nezabil, byla bys v budoucnu lamačka srdcí." Zasmál se a přejel prstem přes Barbařiny rty. "Dost mluvení," řekla Barbara tiše a znovu Jeroma políbila. Tentokrát už jeho kalhoty rozepnula a pomalu je stála dolů. Možná, že za jiných okolností, v překladu, pokud by Jerome nebyl vyšinutý psy...

Druhá flashbacková kapitola, ve které Barbara přemýšlí o tom, jak získat čas a zachránit nejen sebe, ale celé město. Jerome odvedl Barbaru do malého stanu opodál. Všude byly poházené kostýmy a rekvizity. Uprostřed toho všeho nepořádku stály dvě figuríny. Na větší byl připravený kostým pro Jeroma, který se skládal z bílých kalhot, bílé košile, oranžové vesty a červeného praku s výšivkami. Na menší figuríně čekaly šaty pro Barbaru. Barbara šaty nesnášela, ale musela uznat, že za jiných okolností by se ji líbily, byly to rudé šaty, které byly posety černými kosočtverci, vypadaly opravdu zajímavě, ale zároveň to byly šaty, ve kterých měla zemřít. "Pěkně jsem to nechal připravit, viď, princezničko?" šeptl Jerome Barbaře ho ucha. "Červená se k zrzečce hodí a budeme spolu ladit. Perfektní pár." "Tak to sotva," odsekla Barbara. "Ale no tak, nebuď tak kousavá." Jerome se zachechtal a začal ze sebe svlékat bílou imitaci svěrací kazajky. Barbara si detailně...

Barbara vzpomíná na její osudové setkání s Jeromem a na nás čeká první ze tří flashbackových kapitol. Flashback "Musela jsi tušit, že si pro tebe přijdu, princezno," řekl Jerome vesele, když jeho nohsledové devastovali Wayne Manor. "Ale proč?" zeptala se Barbara a koutkem oka sledovala Alfreda, který stál vedle ní a z hlavy mu tekla krev. "Proč? Protože tě chci zabít. Sice nevím proč, ale prostě to chci udělat." Jerome se zachechtal a z kapsy vytáhl otevírací nůž. "Nezasloužím si ale trošku… jinou smrt?" Jerome se zarazil a pozorně si Barbaru prohlížel. "Jak to myslíš?" zeptal se a začal kolem Barbary dokola chodit, mimoděk ji přejížděl nožem po krku. "Jsem Barbara Waynová, členka vládnoucí gothamské elity a ty bys mě jen tak podřízl doma? Bez zraků dalších lidí?" "Hm, vím že hraješ o čas, ale zase na druhou stranu máš pravdu. Postrádá to styl hodný královny," zavrčel Jerome a poplácal Barbaru po tváři. Poté ji chyti...

Barbara a Jeremiah jsou na místě a Jerome začíná rozjíždět svou hru. Barbara už z dálky viděla, jak Jerome vesele tančí na pódiu na melodii "One Way or Another." Ihned se v ní vzedmula vlna vzteku a pevně sevřela pěsti. Štvali ji také ti lidé, kteří tu jen stáli a dívali si na tu šarádu před nimi. Hrozně ji štvalo, že měl Jerome pravdu. Lidi tohle prostě láká a fascinuje, někteří tohle opravdu chtějí a milují. To je zvrácené. "Jdeme," zavelel Jim a lidé se před nimi pomalu rozestoupili. Barbara se vydala kupředu, ale Jeremiah zůstával stát a zíral na svého bratra. Barbara se na něj otočila a udělala pár kroků zpět k němu. "To bude dobré." Uchopila Jeremiaha za ruku a pomalu spolu šli k pódiu. Pohledy lidí se snažila ignorovat. Hudba utichla. "Ale!" vykřikl Jerome do mikrofonu. "Copak to vidím?! Nejsou to moji dva oblíbení zrzci?" Jerome měl rád narážky na Barbařiny nazrzlé vlasy a vždy při jejich setkání si nenechal ujít příležitost, ab...

Cesta do města nebo také v případě Gothamu, do pekla. Cesta do centra Gothamu se zdála nekonečná. V autě navíc vládlo ticho a o to to bylo ještě horší. Barbara seděla na zadním sedadla vedle Jeremiaha a sledovala z okýnka ubíhající cestu. I Gotham byl podivně tichý a prázdný. Barbara si bolestně uvědomovala, že Jerome měl kdysi pravdu, o těch ovcích, co se schovávají pod postel, ale Barbara jim to skutečně neměla za zlé, protože bývaly doby, kdyby i ona udělala to samé. Ale dnes už ne, dnes už, díky Alfredovi, Jeromovi, Sovímu tribunálu a Ra´sovi dokázala čelit strachu a postavit se hrozbě čelem. "Za chvíli tam budeme. Takže si to projdeme ještě jednou. Rušičku máš, Barbaro?" Barbara kývla a vytáhla z černého kabátu malé kovové zařízení. "Pozve si nás na podium, to je jasné, nebude problém u něj stát blízko, nebude mít šanci ty bomby odpálit." Jeremiah upřeně sledoval malé zařízení v Barbařině ruce a obdivoval dívčinu odvahu. Tak mladá a tak… ošlehaná životem. Jako ...

Barbara je statečná a silná, je ale ovšem takový i Jeremiah Valeska? Jeremiah Valeska bydlel pěkný kousek za Gothamem. Barbara měla zevrubné informace o panu Xanderu "Jeremiahovi Valeskovi" Wildeovi od Jima, který ji o něm povídal cestou v autě. Lidské osudy jsou tu opravdu podivné. Jerome a dvojče. Lepší, hodnější a úspěšnější dvojče, které žije na samotném okraji Gothamu, dokonce spolupracuje s Thomasem Waynem a přesto se mu svou identitu dařilo tak dobře skrývat. Ten muž je opravdu génius. Jim se ale zmínil, že je to tak trochu spíše podivín, který žije ve strachu ze svého bratra. Tomu se Barbara nedivila. Její dvě setkání s Jeromem ji vždy přinesly bolest, ani ne tak tu fyzickou, ale na psychice šrámy zanechaly. Když dorazili na místo, čekala na ně Jeremiahova pobočnice Ecco, která je provedla bludištěm za Jeremiahem. Barbara nad bunkrem opravdu žasla. Celé to tu bylo tak promyšlené, opravdu pevnost, ale Jim se bohužel zmínil, že Jerome měl slabost pro labyrinty také a zr...

Barbara moc dobře ví, že zlu se musí čelit tváří v tvář, proto dává svůj život všanc. Barbara spokojeně jedla už druhý kousek bábovky. Měla sto chutí padnout před Alfredem na kolena a omluvit se mu za svou skepsi. Tenhle den byl, i přes všechny okolnosti, prostě skvělý. Starosti byly jakoby na chvíli částečně zapomenuty, byli tu jen oni dva, popíjející mléko a uždibující vynikající Alfredovu bábovku s lepkavou polevou. "Alfrede, opravdu ti moc za všechno děkuju." "Není zač, holčičko moje." "Ale je. Nevím, co bych si bez tebe počala. Byla jsem tak hloupá, já… Opravdu se omlouvám. Jsi moje jediná rodina, neměla jsem se tak chovat. Nevím, co to se mnou bylo, já… " Alfred se rychle zvedl ze své židle a pevně Barbaru objal. Barbara mu objetí opětovala. Oba v očích štípaly slzy. Najednou se ozval zvonek. "Doufám, že jsi opravdu někoho nepozval. Slíbils, že to neuděláš." Alfred se odtáhl a zakroutil hlavou. "Nikoho jsem nezval, opravdu." Znepo...

Náš příběh začíná zrovna ve chvíli, kdy Barbara Wayneová slaví své osmnácté narozeniny, ovšem zlo nikdy nespí. Barbara dnes slavila své osmnácté narozeniny. Od smrti jejích rodičů byl ovšem každý narozeninový den, den jako každý jiný. Nepřála si žádnou oslavu, nepřála si bolestně připomínat, že už tu její rodiče nejsou, aby ji popřáli a dali nějaký šílený dárek, jako to dělali z legrace každý rok. Alfred ale na nějaké menší oslavě ale trval. Barbaře bylo jasné, že si stejně udělá, co chce, tak se mu jeho plány ani nesnažila nějak rozmlouvat, jenom doufala, že to nepřežene. "Vstáváme, slečno Barbaro, dnes je váš velký den!" zajásal Alfred, který Barbaru vzbudil jako vždy v devět hodin, kdy podle něj měl pocit, že už dlouho lenoší. Barbara se protáhla a povzdychla si. Velký den, hm, den jako každý jiný. Přes drobné protesty tedy vylezla z postele a vydala se do koupelny. Poté si oblékla "slavnostní" věci, které ji Alfred připravil. Jak sakra nesnášela šaty, ale věděla...

Informace k nové povídce. Barbara Wayneová, dívka, jejíž život nebyl nikdy jednoduchý. Překonala několik těžkých období svého života a když už naivně doufala, že by vše mohlo být v pořádku, znovu se jí připomnělo, že žije v Gothamu, pověstném městě, kde zločin nikdy nespí. Do života ji vstoupí bratři Valeskové, kteří jsou zprvu rozdílní jako den a noc, ale stačí jeden jediný špatný den a vše je rázem jinak. Fanfiction k seriálu Gotham. Hlavní postava Barbara je vlastně fem!Bruce, aneb ženská verze Bruce. Třeba vás bude zajímat, proč jsem hlavní postavu pojmenovala Barbara, když už v Gothamu jednu máme. Inspirovala jsem se postavou Barbary Gordon, dcery Jamese Gordona a také Batgirl. Moje Barbara má tedy společné jméno, barvu vlasů a osud maskované hrdinky, tedy… To se ještě uvidí. K pochopení děje je opravdu nutná znalost seriálu. Kapitoly povídky budou vycházet každé pondělí a pátek (na zpříjemnění začátku a konce týdne :D a občas se tu snad mihne i kapitola Tučňákovy důvěry). Pokouše...